Stabilní katastr
Stabilní katastr (německy Franziszeischer Kataster, františkovský katastr) byl soubor údajů o veškerém půdním fondu v předlitavské části Rakouského císařství. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování pozemkové daně. Měl to být trvalý registr, a proto byl nazván „stabilní“. Z měřického operátu stabilního katastru byly odvozeny pozdější katastrální mapy v českých zemích.
Nerovnoměrnost ve zdanění dominikálu a rustikálu a stoupající požadavky státu si již dávno žádaly reformu. 2. srpna 1806 byly zahájeny přípravné práce na novém katastru, 21. srpna 1810 přešlo vypracování nového systému pro pozemkovou daň z působnosti Dvorské kanceláře do působnosti právě vzniklé sedmičlenné komise. Ta pod vedením Kristiana Wurmsera pracovala koncepčně, cílevědomě, takticky a na vědecké bázi. Důsledně připravovala technickou i legislativní stránku. Trpělivým vysvětlováním dosáhla vydání všech dílčích aktů, i když musela tajit jejich návaznost. Snaha vyvrcholila vydáním patentu císaře Františka I. ze dne 23. prosince 1817 o dani pozemkové a vyměření půdy. Nejdříve byly přesně vymezeny hranice pozemků. Takto označené pozemky byly posléze zaměřeny. Základní jednotkou byla katastrální obec. U pozemků se evidovala jejich velikost, poloha a čistý výnos.
Přesné trigonometrické zaměření provádělo v terénu několik polních měřičských skupin. V Čechách měření proběhlo v letech 1826–1830 a pak 1837–1843, na Moravě a Slezsku v letech 1824–1830 a 1833–1836. Vznikaly tak katastrální mapy v měřítku 1:2880 (1 rakouské jitro v terénu = 1 palec čtverečný na mapě) zvlášť pro každou katastrální obec; z nich tzv. císařský (povinný) otisk (Kaiserpflichtexemplar) byl archivován v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Po rozpadu Rakouska-Uherska byl otisk pro české země předán do pražských úřadů. Tyto „císařské otisky“ byly nejprve uloženy v archivu Ministerstva financí, později přemístěny do Ústředního archivu zeměměřictví a katastru.
Katastrální operát měl tři části:
- měřický operát – výstup geometrického zaměření a zobrazení všech pozemků,
- písemný operát – soupis všech pozemků a jejich vlastníků,
- vceňovací operát – druhové a bonitní rozdělení pozemků.
Legenda
Mapy stabilního katastru byly vytvořeny a kolorovány podle jednotné legendy. Např. okrová jsou pole (zkratka Rott značí kopaninu, dočasný úhor), šedé s nádechem hnědé lesy, sytě zelené parky a zahrady, zelené louky, světle zelené pastviny (s písmenem W nebo GW, což je zkratka pro obecní pastviny); karmínové jsou zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém odstínu karmínové veřejné stavby, žlutě jsou dřevěné budovy (roubené, spalné), mosty a jezy. Bílou barvu mají veřejná prostranství a půda, která se neobdělává, jako dvory a nádvoří. Hnědou barvu mají cesty, modrou vodní plochy (více viz wiki)
Seznam archiválií (6):
Protokoly 1883: 131.
Pan JUDr. Jan Žák, zemský advokát v Pardubicích, žádá na základě přiloženého situačního plánu o sdělení informací týkajících se vyhotovení smluv o prodeji panské cihelny i s pozemky manželům Václavovi a Amálii Kudrnáčovým, a pozemků Josefu Markalousovi a Matěji Svědirochovi z Mikulovic, jakož i o vyhotovení přehledových tabulek dle josefínského a nového stabilního katastru.
Protokoly 1883: 837.
Pan JUDr. Jan Žák z Pardubic žádá jménem manželů Josefa a Magdaleny Tučkových místo Josefa Palaty z Moravan, č. p. 44, posledního (aktuálního, pozn. překladatele) kupce panského pozemku na parcele č. 404a o výměře 1073 sáhů čtverečních, o potvrzení smlouvy uzavřené s tehdejším majitelem panství Pardubice, datované 23. července 1871, ze strany pana Richarda rytíře Drasche von Wartinberg a o vyhotovení přehledové tabulky dle stabilního, revidovaného a josefínského katastru.
Protokoly 1883: 849.
C. k. archiv katastrálních map v Praze ohledně požadovaného dodání map odpovídá, že se očekává nové vydání, přičemž by bylo třeba obnovit objednávku.
Protokoly 1887: 423.
Boleslav Trojan, inženýr zemské zemědělské rady v Praze, oznamuje, které katastrální mapy jsou k dispozici v novém vydání, a které jsou ještě podle stabilního katastru, a udává jejich cenu; dále objednává ještě dodatečný materiál k melioračním pracím, a sice betonové trubky.
Protokoly 1887: 899.
Dr. Slavík z Libochovic žádá o zaslání několika kopií katastrálních map a vyúčtování honoráře za provedené pedologické práce.
Protokoly 1887: 3119.
Expedice technického oddělení zemské zemědělské rady v Praze zasílá 19 archů katastrálních map, a sice pro obce:
Pardubice = 4 archy, obsahující desky I, II, III, IV a V;
Čeperka = 8 archů, obsahujících desky I až X;
Ždánice = 3 archy, obsahující desky II, IV a IV;
Nemošice = 3 archy, obsahující desky III, IV a IV;
a to včetně potvrzení o uhrazení obnosu ve výši 37 zlatých 25 1/2 krejcarů, který byl za ně vyplacen.
